Obsah
jarního čísla Nové Botaniky 2023/1
Editorial
Nové
objevy v rostlinné říši
Stále je co objevovat, některé rostlinné druhy však
mizí rychleji, než by se mohlo zdát. Tentokrát si představíme láčkovku z ostrova
Kalimantan či zcela nový rod bena, nazvaný podle náhorní plošiny Benna
v západní Africe, kde roste. Madagaskar je na nové druhy tradičně velmi
bohatý, loni zde byly popsány čtyři nové druhy rodu palnice z čeledi
pryšcovitých.
Na
křídlech evoluce. Křehké vztahy kolibříků a rostlin
Mezi rostlinami existuje kolem sedmi tisíc druhů, jež
jsou závislé na opylování kolibříky. Z nejznámějších jmenujme helikonie, mučenky
či brugmansie. I kolibříci mají pro svůj život závislý na rostlinách řadu
přizpůsobení, podobně jako hmyz přizpůsobil dlouhým ostruhám květů své sosáčky,
kolibříci zase uzpůsobili délku a zahnutí zobáčků, ale i jazýčků.
Galapážské
opuncie a jejich význam pro krajinu ostrova a jeho živočichy
Při výstupu z letadla na Galapážském souostroví
vás jako první upoutají všudypřítomné kaktusy rodu opuncie. Galapážské opuncie
patří do šesti druhů, ale rozeznávají se i další poddruhy a variety. Všechny
jsou na červeném seznamu ohrožených druhů a setkat se s nimi můžete jen
zde. S některými dokonce jen na jednom z ostrovů archipelagu.
Opuncie
mexická a její všestranné využití
Opuncie mexická je nejrozšířenějším druhem opuncií,
pocházejících z celého amerického kontinentu, a často se pěstuje v
tropických a subtropických oblastech celého světa. Kromě okrasné funkce je to
důležitá součást jídelníčku a má významné léčivé účinky. Používá se pro
produkci červeného barviva, k jehož výrobě je nezbytný červec nopálový.
Barvířské
rostliny
Rostlinná barviva člověk používal k barvení látek
již od neolitu, tedy přibližně z doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem.
Které rostliny jsou zdrojem modré, červené nebo žluté? Pojďme se podívat na pestrou paletu barev,
které vykouzlila příroda a vytlačily je až anilinové barvy v 19. století a
moderní barviva.
Chameleon
tymián. Co jsou vonné chemotypy?
Na pohled stejná rostlina, ale voní jinak. Znáte to,
na horách voní vše intenzivněji než v nížinách, a dokonce i stejné druhy
se výrazně liší. Za tuto vlastnost mohou rozdílné chemotypy stejných
rostlinných druhů. My si je představíme na příkladu mateřídoušek.
Kde
jsou cytokininy, je i život
V minulém čísle jsme poodhalili tajemství
fytohormonů, mezi něž patří i cytokininy, na něž se zaměříme tentokrát. Pojďte
se s námi ponořit do výzkumů tajemných cytokininů, trvajících dlouhých 50
let. Prozradíme vám, za co všechno jsou cytokininy zodpovědné a proč jsou
důležité.
Černucha
setá
Znáte pryskyřníkovité? Samé jedovaté rostliny? Kdepak,
některé druhy jsou sice jedovaté (často i prudce), ale jiné druhy jsou významné
koření, jako třeba černucha, kterou znali již za časů Tutanchamona ve
starověkém Egyptě. Semena černuchy seté mají nahořklou, mírně ostrou chuť a
rozemletá vydávají jemnou vůni podobnou… Nechte se překvapit.
Domestikované
rostliny jihovýchodní Asie
Po oblasti Blízkého východu, středomořském centru a
Africe se v našem seriálu přesuneme do jihovýchodní Asie a představíme si
asijské rostliny, které dobyly svět a staly se jednou ze základních složek
potravy na světě. Představíme si obiloviny, tzv.
pseudoobilniny, luštěniny i cukrodárné plodiny. Zaměříme se na rýži, proso,
konopí a mnohé další.
O
čajovníku
Pod jménem čajovník si každý představí něco jiného.
Někteří třeba mylně éterický olej „tea tree“, tedy australského stromu kajeputu
střídavolistého (Melaleuca alternifolia).
Není se ale čemu divit, některá komerční označení rostlinných produktů jsou totiž
velmi zavádějící. My se ale podíváme na „pravý“ čajovník čínský, tedy Camellia
sinensis.
Nad
šálkem čaje nejen o páté.
Botanická
zahrada Teplice – oáza pod Krušnými horami
V lázeňském městě Teplice, v podhůří Krušných hor
se skrývá unikátní botanická zahrada, ve které můžete cestovat po celém světě.
A nejen v tom dnešním. V subtropickém skleníku na vás čeká krajina na
Teplicku před 20 miliony let i ukázka valdiviánského temperátního deštného lesa
Chile a Argentiny.
Houby
přírodní rezervace Údolí Doubravy
Lesy Vysočiny známe především jako monokulturní
smrkové porosty, dnes mnohde velmi zdecimované kůrovcem. Na některých místech
se však zachovaly cenné enklávy bučin a suťových lesů. Atraktivní lokalitou v
severní části Vysočiny je přírodní rezervace Údolí Doubravy, která je taktéž
mykologicky cenná a kde vám představíme jedny z prvních jarních druhů zdejších
hub.
(Ne)viditelní kosmonauti: Lišejníky
V našem seriálu o neviditelných kosmonautech jsme
vám dosud představovali především řasy a sinice, na kterých bylo provedeno
nejvíce experimentů. Nyní se zaměříme na lišejníky, které patří k neodolnějším
organismům na Zemi. Lišejníky si poradí s nízkými teplotami i suchem,
dokázaly by však přežít v nehostinných podmínkách kosmu?
Léčivé
účinky hluchavkovitých rostlin. Bazalky
Hluchavkovité rostliny jsou velmi bohatou čeledí
rostlin s mnoha významnými léčivými účinky. Tentokrát se zaměříme na
bazalky, kterých je 65 druhů a bezpočet různých barevných a vonných kultivarů.
Bazalka vonná, bazalka posvátná, bazalka příjemná…, rozhodně stojí za to je
znát nejen podle zvukomalebných jmen. Jsou to nejen léčivky, ale i aromatické
byliny používané jako koření.
Chebule
srdčitá – ájurvédská léčivka
Znáte lunoplodovité? Je to poněkud méně známá čeleď,
do které patří i chebule srdčitá, která je jednou z nejdůležitějších ájurvédských
léčivek podporujících dobrou kondici. Jméno čeledi odráží tvar semen, která
mají polokruhovitý měsíčitý tvar. U chebule se však využívají nadzemní části rostliny,
stonky a listy, plné bioaktivních látek.